1. Úvod
2. Blog
3. Pan Martin - od 31 let řeším svou inkontinenci

Panu Martinovi je 34 let a již tři roky se potýká s nežádoucím únikem moči. Jak a kdy se u někoho inkontinence objevila? Jak se při tom cítil a jak svůj problém řešil, nám popisuje ve svém příběhu. Pan Martin přínáší důkaz o tom, že inkontinence u mužů se může objevit ve kterémkoliv věku. Držíme mu palce, aby se mu podařilo inkontinenci vyléčit.

---

Jmenuji se Martin. Nemám rád nudu, proto si život zpestřuji koníčky jako je sváření v dílně nebo úpravou veterána v garáži. Jsem zaměstnaný jako technický pracovník. Po zdravotní stránce jsem na tom byl dobře. Ovšem poslední tři roky jsem nucen řešit problémy s inkontinencí. Nevím, jestli můj příběh někomu pomůže, ale třeba ti mladší alespoň zjistí, že v tom nejsou sami. Beru tyto komplikace jako něco, co nesmí člověka zlomit, jsou i horší věci na světě.

Inkontinence se u mě objevila opravdu zvláštně a já tomu doposud nerozumím. Jednoho dne jsem při malé potřebě na toaletě ucítil neskutečně ostré řezání se silným pálením. Stalo se tak bez jakýchkoliv předchozích příznaků. Během chviličky ze mě vypadl ledvinový kamen do záchodové mísy. Bolest pomalu ustupovala. V šoku jsem se zmohl jen na to, že jsem spláchnul WC a přemýšlel jsem, co se vlastně stalo. Jenže po půlhodině jsem ucítil potřebu dojít znovu na malou. To byla ta chvíle, kdy to všechno začalo. Ačkoliv jsem cítil, že svěrač držím naplno, spustil se proud moči samovolně. U toho mě doprovázely ty samé řezavé a pálivé bolesti. A co víc! Tahle situace se opakovala co půlhodinu několikrát za sebou. Asi po páté nehodě jsem sáhl do skříně po zbylých dětských plenkách, ze kterých již děti odrostly a které jsme již nepotřebovali.

Pamatuji si, že byl tehdy pátek. Zajít k lékaři jsem neměl ani pomyšlení. Měl jsem mezi nohama malou dětskou plenu a mé mužské já bylo někde úplně na dně. V noci a celý víkend se situace nezlepšovala. Věděl jsem, že v pondělí mě čeká povinnost jít do práce. Brouzdal jsem na internetu a hledal informace co s tím. Odhodlal jsem se zajet do zdravotnických potřeb koupit inkontinenční pomůcky pro dospělé. Paní prodavačka musela poznat, pro koho je kupuji. Byl jsem rudý až na zadku. Odcházel jsem se dvěma balíky domů. Naštěstí jsem byl celý týden doma sám a nemusel jsem přemýšlet, jak se chovat před dětmi, aby nic nepoznaly.

Po čtyřech dnech tohoto trápení, kdy bolest při močení neustávala, mi nezbylo nic jiného, než zajít ke své obvodní lékařce. Tam jsem se cítil opravdu jako malé dítě, nikoliv jako dospělý. Paní doktorka mi právem vyčinila, že jdu s takovou komplikací až po čtyřech dnech. Zjistila mi zánět močových cest, v moči byla krev. Odeslala mě k urologovi na další vyšetření. Po osmi dnech, kdy jsem pravidelně bral léky, se to začalo zlepšovat. Devátý den jsem inkontinenční kalhotky nepotřeboval. Doufal jsem, že mám vyhráno. To jsem se ale šeredně spletl. Po dvou týdnech začaly bolesti nanovo a ačkoliv jsem cítil zatnutý svěrač, moč samovolně tekla. Byl jsem tehdy hodně naštvaný a zoufalý. Jediná útěcha bylo to, že se situace nestala někde venku na veřejnosti, třeba v práci. To by byla hrozná ostuda.

Kolotoč urologických vyšetření začal nanovo. Vyšetření, odběry, zapisování do mikčního deníku. Jenže po měsíci nebyla téměř žádná změna. Pomalu jsem si začal zvykat na inkontinenční pleny. Nic jiného mi ani nezbylo. Léky, které jsem užíval, samovolný únik moči neodstranily. Po roce a půl jsem k urologovi přestal chodit. Nic se za tu dobu nezměnilo, jen mi měnil léky, z nichž některé způsobovaly aritmii trvající i více jak hodinu a to je snad ještě horší než nosit pleny.

Za ty tři roky jsem přišel na to, jak nosit i ty nejsilnější plenkové kalhotky, aby to nikdo z okolí nepoznal. Ze širokého sortimentu nabízených plenkových kalhotek mi nejvíce vyhovují zalepovací kalhotky Abri Form Air Plus M4, které mají nejlépe nastavenou délku. Savé jádro je u nich vpředu i vzadu. Někteří výrobci savé jádro posunují čím dál více do zadní části a zapomínají na to, že muž má trochu jinou anatomii těla. Díky tomu, že v přední části savé jádro chybí, nehoda může být na světě raz dva. Rád používám také plenkové kalhotky ID Slip Super, které mi rovněž vyhovují.

Pravda je, že tento handicap není úplně levná záležitost. Za tu dobu, co jsem chodil k urologovi, mi nenabídnul poukaz na pomůcku, díky kterému bych měl nárok na úhrady pojišťovnou. A já nejsem z těch, co by se o něco doprošovali. Z urologa jsem neměl nikdy dobrý pocit. Je možné, že jsem narazil na mrzouta. Přišlo mi, že má jakýsi odstup k mladším pacientům. Zatím jsem bohužel nenašel sílu na další kolečko po doktorech. Pořád doufám, že se jednoho dne probudím a řeknu si, že to byl snad jen zlý sen.

Naučil jsem se svůj problém nevnímat jako něco "tak strašného". Víte, když začnete nosit plenky, máte pocit, že to musí každý poznat. Jenže je to jen o tom, že si to člověk vsugerovává. Zdravého člověka by nenapadlo koukat někomu na zadek, jestli náhodou nemá pleny. Tohle si stačí uvědomit a ušetří vám to alespoň pár nervů. Dnes už se při pohledu do zrcadla nepropadám hanbou. Manželka se mě snaží povzbuzovat. Dětem jsme nic neříkali, ale mám pocit, že starší syn (11 let) již něco tuší. V zaměstnání o tom ví jenom několik kolegů.

Vím, že mě pravděpodobně nemine zajít k jinému urologovi. Kamerového endoskopu se však hodně bojím. Kolega mi vyprávěl, že na tomto vyšetření byl a i přesto, že u něj použili gel a anestetikum, tak přesto chodil pět dní po zákroku "čůrat žiletky". Prý už to nikdy nechce začít znovu. Jelikož jsem se do dvanácti let počůrával, je docela dobře možné, že u mě jenom ještě nebyla objevena nějaká vrozená vada a že se problém s inkontinencí pouze ukrýval a naplno se projevil po problému s ledvinovým kamenem.

Rád bych svým příběhem povzdubil všechny mladé, které postihl podobný problém s inkontinencí. Není třeba se hroudit. Ono to nějak jde. Z obchodů, které jsem vyzkoušel, je mi dentimedshop.cz nejsympatičtější. Líbí se mi lidský přístup a troufám si tvrdit, že ceny jsou jedny z nejnižších. Hlavně oceňuji diskrétní balení zásilek. Stále doufám, že se inkontinence zbavím. V každém případě na stáří jsem důkladně proškolen a připraven.

Zdraví Martin

Přečíst další příběh o inkontinenci.