- Úvod
- Blog
- Poškození kolenních vazů
Poškození kolenních vazů
24. února 2013 (aktualizováno: 20. srpna 2019)
Častým problémem sportovců, ať už aktivních či rekreačních, je poškození vazů kolenního kloubu. Úrazy se nejčastěji dotýkají vazů postranních nebo vnitřního-zkříženého vazu. Při takovýchto úrazech často dochází k poškození, která mohou ve svém důsledku vést k vzniku nestability (nevhodného pohybu) a poškození chrupavek (artrózy).
Anatomie kloubu

Kolenní kloub je tvořen dvěma klouby. Nosným kloubem je kloub mezi kostí stehenní a kostí holenní. Dalším kloubem je kloub mezi čéškou a kostí stehenní. Kloubní plochy jmenovaných kostí jsou kryty chrupavkou. Na stabilitě kloubu se podílí menisky, postranní vazy, vazy zkřížené (někdy nazývané křížové - LCA) a okolní svaly.
Při úrazech kolene často dochází k poškození právě vazů kolene, které mohou ve svém důsledku vést k vzniku nestability (nevhodného pohybu) a poškození chrupavek (artrózy).
Poškození postranních vazů (vnějších i vnitřních)
Funkcí postranních vazů je stabilizace kolenního kloubu do stran. Vnitřní postranní vaz probíhá od vnitřní strany distální kosti stehenní k vnitřní části hlavice kosti holenní a brání rozevírání vnitřní kloubní štěrbiny a tím vychýlení bérce proti kosti stehenní zevně - do valgózity (do X). Zevní postranní vaz probíhá od zevní části distální kosti stehenní k hlavičce kosti lýtkové. Brání rozevírání zevní štěrbiny a tím vychýlení bérce dovnitř-do varózity (do O).
Příznaky poškození
Mezi příznaky patří bolestivost na straně poškozeného vazu, která vzniká okamžitě po úrazu. U distenzí může postupně narůstat, tím jak se ve vazu rozvíjí otok. Bolestivost se zvětšuje při jeho napnutí. Pokud došlo k úplnému prasknutí, je patrná viklavost bérce do strany. V místě poškození pozorujeme otok a krevní výron. Při těžších stupních poškození vazu bývá krevní výron v kolenním kloubu.
Terapie
V případě poranění kolenního kloubu je indikováno lékařské vyšetření včetně RTG, které vyloučí poškození kostních struktur. U natažení vazů (distenze) či částečné ruptuře postranního vazu je vhodná fixace sádrou nebo
kolenní ortézou. U úplných ruptur je možné operační řešení (sešití vazu) s následnou fixací ortézou či sádrou na dobu 6 týdnů. K doléčení se používá elektroléčba či magnetoterapie.