21. listopadu 2016 (aktualizováno: 06. prosince 2016)
Dana 03.12.2016 17:37
Vážím si celé své rodiny a jsem moc ráda že mám takovou skvělou rodinu.
Hana P. 01.12.2016 13:56
Nejvíce si vážím své babičky, která oslaví zanedlouho 84. narozeniny. Ačkoliv mi byla vždy vzdálena mnoho kilometrů (téměř přes celou republiku), našla jsem si k ní velice vřelý vztah. Trávila jsem u ní prázdniny, které mám spojené hlavně s návštěvou různých kulturních, vzdělávacích i sportovních akcí. Za svojí lásku k vážné hudbě, literatuře a divadlu vděčím právě jí. Babička, jako správná kantorka, dovedla být vždy přísná a zásadová, ale i velice milá a citlivá. Vždyť její bývalí žáci na ni dodnes s láskou a úctou vzpomínají. Ještě dnes je to velmi čilá, usměvavá a elegantní dáma, která miluje svoji rodinu nadevše. Doufám proto, že tu s námi ještě dlouho zůstane. Pusu, babi.
KLÁRA V. 01.12.2016 03:05
Ano - na první místě si vážím svého muže. Na druhou stranu vás asi překvapím, ale v posledních měsících si nejvíce vážím našeho nově narozeného miminka. Když vidím, s jakou láskou se na nás čerstvě narozený človíček dívá, s jakou pílí se snaží udělat každý nový krok, jak se nebojí chybovat, jak je naprosto čistý - bez větších obav nebo problémů, jak je citlivý a ke všem laskavý, jak je jeho úsměv upřímný, tak si říkám, že přirozeně jsme takoví všichni - jen jsme to už asi zapomněli :).
Gabriela Macurová 28.11.2016 21:20
Nejvíce si vážím svého manžela, se kterým se známe 25 let. Vážím si ho, že jsme přes všechny problémy a překážky, které život přinesl, zůstali spolu. Skutečně v dobrém i ve zlém. Přála bych to všem, svět by byl krásnější.
Rudolf Veselý 27.11.2016 15:36
Nejvíce si vážím své manželky, která se o mne trpělivé stará v mé nemoci.
Tomáš Pavlík 27.11.2016 15:05
Pracuji na tom abych si vážil všech v životě, znamená to pro mě, že na základě tohoto mohu poznat kdo jsem a z toho se dál rozvíjet ♥
Marie ŠMÍDOVÁ 27.11.2016 08:44
Nejvíc si vážím lidí, kteří pomáhají ostatním. Jsou pro mě nadějí, že i mně někdo pomůže, až se o sebe nebudu schopna postarat.
Květoslava Pavelková 26.11.2016 19:51
Mého manžela. Protože se mnou zůstal i když mě zdraví není takové jak když mě poznal. Má rád mě i se všemi starostmi co se mnou má.
Hana Pášová 25.11.2016 15:39
Pro mě je nejduležitějším člověkem manžel na kterého se můžu 100% spolehnout ve všem je mi oporou a velkou životní láskou
Jarmila Řezníčková 25.11.2016 12:43
Tímto člověkem byla moje babička, matka mé matky. Hodně jsem se od ní naučila. Vychovala 5 dětí a ještě hodně pomáhala s výchovou vnoučat. Nyní už je pro mně jen krásnou vzpomínkou.
Dana Šimíčková 25.11.2016 08:46
Vážit si člověka jako takového je v dnešní době obtížné,lidé mezi sebou se nerespektují,nemají úctu k učitelům,ba ani k rodičům atd.Stále však jsou ještě mezi námi lidé,kteří si zachovali zdravé uvědomění si,co je v životě podstatné a mezi to patří i úcta.Mám kolem sebe takovýchto lidiček více,proto nechci přímo vyčlenit jen jednu osobu.Všeobecně - jsou to lidé,kteří respektují přírodu,váží si práce druhých,nejsou sobečtí,závistiví,lstiví atd.umí podat pomocnou ruku a mají sluníčko v srdci a úsměv na rtech.
Mirka Škampová 24.11.2016 17:53
Vážím si svojí maminky. Proč?Je to také i můj anděl strážný a velká životní pomocnice... Asi napíšu krátký příběh - mamka už se o mě pár let stará. Ano, na tom by nebylo nic divného, každá mamka (tedy skoro každá) se o své dítě od narození stará. Jenže děti pak vyrostou a vyletí z hnízda. U mě se to tak nestalo, neboť se mi stal ve 14 letech úraz, po kterém jsem ochrnula. Když skončilo kolečko po nemocnicích, rehabilitačních ústavech, naši byli proškoleni psychology, vrátila jsem se domů. Na vozíku, bez jakéhokoliv pohybu nohou a částečně rukou. Mamka zanechala zaměstnání, aby se o mě mohla starat. Tím pádem uvadal i kontakt s ostatními lidmi, protože začátky byly náročné a nebyl čas na moc jiných věcí. Moc dobře vím, jak jí to mrzelo (nic samozřejmě neřekla, ale to se pozná), ovšem mateřská láska je velká a ona se přes to všechno přenesla. A já bych jí vše chtěla nějak oplácet, ale moc možností nemám.Navíc jsem často "držkatá" a protivná,tak mám co žehlit.
Marie Mlýnková 23.11.2016 15:55
Vážím si lidí, kteří i přes svůj těžký životní stav neupřednostnují sami sebe. Kteří se dokáží ze srdce usmát, aby potěšili, i když nemají mnoho důvodů k úsměvu. Dokáží darovat i když nejsou "boháči" . Dokáží se radovat z maličkostí a váží toho co pro ně drzí udělají... Lidí se "zlatým" srdíčkem.
Žaneta Kutlíková 23.11.2016 15:20
Nejvíce si vážím svého přítele,je to člověk, na kterého se můžu na 100% spolehnout,O kterém vím,že si mě váží,že mě miluje takovou jaká jsem...i když mám spoustu chyb..o kterých ví,pár kilo navíc,i přesto mě bere takovou jaká jsem.V těžkých chvílích, mě dokáže podat pomocnou ruku a když mi není do smíchu tak i rozesmát..Moc pro mě znamená.je to půlka mého srdce bez kterého bych nemohla žít!!!!Protože s jednou půlkou srdce se žít prostě nedá!!!!
Miroslava Synková 22.11.2016 22:00
Koho si nejvíce vážím to je zapeklitá otázka. Každý si Váží někoho jiného.Člověk by si měl vážit svých rodičů,to je asi to nejlepší co v životě máte. Ale já si vážím svých dětí v mém boji s rakovinou a nesnáze která tato nemoc sebou nese jsem měla oporu ve svých dětech a vnoučatech a jen kuli nim jsem bojovala a zatím boj vyhráváme.
Barbora Mrůzková 22.11.2016 14:04
Je pravda, že si vážím lidí obecně, protože jsem také člověk, vážím si všech slušných a dobrých lidí, také přírody, života, zdraví, světa kolem sebe...
Alena Valešová 22.11.2016 13:18
Vážím si každého, pro kterého něco znamenám i já. Protože ten,kdo mě přijme se všemi chybami a nedostatky si to opravdu zaslouží.
Radmila Albertová 22.11.2016 11:31
je to moje maminka, kerá se starala nejen o své 3 dcery,ale také od svých 30let o invalidního manžela a přitom stále byla milá ochotná naslouchat našim steskům i radostem.
Alena Boumová 22.11.2016 11:23
Nejvíce si vážím svého syna. Je mi velkou oporou ve všem, už teď mi velmi ochotně a rád pomáhá jak může. I když je pracovně a svojí rodinou hodně zaneprázdněný pro mě si vždy najde čas. Je připravený o mě pečovat až nebudu schopna se o sebe postarat.
Karla Kozelková 22.11.2016 11:10
Nejvíc si vážim lidí, kteří mě mají rádi takovou jaká jsem,ať už je to partner,kamarád,kamarádka nebo máma s tátou,či děda s babičkou,nebo sourozenci.Pokud mě milují v dobrém i v zlém to jsou lidé které si já opravdu vážím.
Miroslav Řežábek 22.11.2016 10:08
Samozřejmě si vážím svých rodičů ale myslím si že si člověk má vážit sám sebe i přesto že jsem se narodil s vývojovou vadou tak jsem se nikdy nevzdal překonal jsem úsměvy spolužáků úšklebky některých učitelů ale i tak jsem se vyučil pracoval je pravda že jsem sice u 10let v in. důchodu ale starám se o maminku na vozíku a v naší obci pracuji s dětmi. Trochu se zabývám charitou a snažím se pomoci jiným i přes svůj hendikep .Tak s čistým svědomím mohu říct že si vážím sám sebe a všech lidiček co překonají strach a opvržení jiných a nestydí se vyjít ven a pomoci jiným lidem
Božena Krejčová 22.11.2016 09:14
Nesmírně si vážím své maminky co pro mě celý život dělala a pomáhala mi, nikdy ji nebylo nic za těžko a byla to moje nejlepší kamarádka která nikdy nezklamala. Bohužel až když zemřela jsem si uvědomila co všechno jsem ji nestihla říci a dostatečně jsem neukázala co pro mě znamená. Nejhorší je že na to stále myslím a vyčítám si to.
Marcela 22.11.2016 09:08
Hodně si vážím své maminky.A pak především manžela. Prožíváme těžké zdravotní problémy a je opora největší.
Jana Čečilová 22.11.2016 09:06
Nejvíce si ve svém životě vážím člověka, který bohužel před dvěma lety zemřel. Byla to moje babička. Její život nebyl vůbec lehký, ale přes to všechno pro nás vnoučata a vlastně celou rodinu byla vždy tím sluníčkem. Měla pro nás vždy spoustu dobrých rad a krásných slov. Moc nám všem chybí :
Eva Janurová 22.11.2016 08:30
V mém životě je pro mne největší oporou můj manžel,za to jaký je táta pro své děti,manžel pro mne,ale i pro své okolí je to člověk plný empatie se snahou každému udělat radost .Je workoholik ale i tak se snaží najít si čas na své přátele.Za to mu patří můj dík.
Týna Frašová 22.11.2016 08:15
Nejvíce si vážím své dcery,loni v květnu vypadla z osmého patra....Po dlouhém a vyčerpávajícím boji o život,dnes chodí o berlích....Žije a bojuje.Ví že její život již nikdy nebude jako před úrazem,ale váží si druhé šance.
Jana Veithová 22.11.2016 08:08
Nejvíce si vážím svoji maminky. Ve svých 55 letech se vzdala své práce, aby nám pomohla s péči o mého postiženého syna a já se mohla vrátit po mateřské dovolené do práce. Maminka se o svého vnuka stará s velkou péči a hlavně láskou, i když to má už 5 let někdy náročné. Obětovala pro mě (pro dceru) hodně a já si ji za to z celého srdce vážím.
Silvia Mlčouchová 22.11.2016 07:34
Nejvíc si vážím a budu si vážit člověka, který letos v létě zemřel. Byla to kamarádka, která přišla u autonehody o dceru a pak 10 let bojovala s rakovinou. I když měla svých problémů nad hlavu, bolesti, vždy byla ochotná člověka vyslechout, podpořit a povzbudit. Byla to silná, skvělá žena.
Vendula 21.11.2016 12:25
Já si nejvíce vážím mojí maminky za to jaký je zlatý člověk co všechno v životě dokázala a co pro nás udělala.Znamená pro mě všechno