1. Úvod
2. Blog
3. Rozhovor s mistryní světa ve Spartan Race Zuzanou Kocumovou

Zuzana Kocumová je populární liberecká politička, bývalá juniorská mistryně světa v běhu na lyžích a současná dvojnásobná mistryně světa a Evropy v překážkových závodech Spartan Race.

---

V úvodu bychom Vám chtěli moc pogratulovat k letošním sportovním výkonům, protože letos máte opravdu sezónu snů :-) Řekněte nám, jak se člověk od běžeckého lyžování a klasického běhu dostane k překážkovým závodům jako je Spartan Race?
No, není to tak složité, ale nesmíme brát lyže jako výchozí bod. Běžecké lyžování byla hlavní cesta, jak u hyperaktivního dítěte - a pak koneckonců i dospělého člověka - upustit přebytky energie. Lyže jsou ideálním sportem právě proto, že pokud v nich chcete uspět, tak trénink je nesmírně pestrý – běh, kolo, plavání, lezení a posilování. No a snad ještě pestřejší škálu tréninků nebo prostě jen pohybu využijete i při překážkových závodech. Nesnáším stereotyp a ten zde nezažijete :-)
 
Závody Spartan Race patří mezi nejpopulárnější překážkové závody na světě. Kdy poprvé jste se postavila na start takového závodu?
V roce 2014 jako trochu nedobrovolná náhrada za zraněného kamaráda :-) Prostě mě on a ostatní členové týmu přemluvili, že to bahno, které nesnáším, nějak přežiju. Asi nikdo z nás netušil, že to je začátek jedné životní etapy :-)
 
Co všechno v závodě na účastníky čeká, co vše musí zdolat?
Tak samozřejmou součástí je běh, a to většinou velmi kopcovitý a v těžkém terénu (asfalt a rovné cesty moc nečekejte). Ale vy asi myslíte hlavně překážky a úkoly. Ty jsou opravdu pestré – jsou zde překážky balanční, které prověří rovnováhu, různé zdi a stěny, které prověří šikovnost i sílu při jejich přeskakování a přelézání, vodní příkopy, plazení pod ostnatým drátem, hod oštěpem na cíl, různé „monkey bary“ a „multi rigy“, šplh na laně, lezecké bouldrové stěny, což jsou překážky, kde musíte ručkovat a prověřují šikovnost a sílu rukou. Potom je to nošení břemen – pytle s pískem, kýbly s kamením, klády a na mnoha závodech i kratší úsek plavání.
Některé překážky jsou povinné (nošení břemen, překonání zdí, ostnatý drát, plavání), na jiných máte jen jeden pokus (např. oštěp, monkey bary, lezecké stěny, šplh na laně apod.) a pokud překážku nezvládnete, jako penalizaci si navrch dáte 30 angličáků.
 
V letošním roce jste startovala na 5-ti závodech Spartan Race a ve všech závodech jste zvítězila. Který z těchto 5-ti závodů byl pro Vás nejtěžší a proč?
No, ve všech ne, v městském sprintu v Praze jsem byla třetí, udělala jsem příliš mnoho hloupých chyb a to se ve sprintu neodpouští.
Nejtěžší bylo asi mistrovství světa v USA, byla neskutečná zima, vůbec jsem se nebyla schopná dostat do tempa, měla jsem problémy s dýcháním a samozřejmě to bylo dáno i vysokou konkurencí, kdy jsem musela jít opravdu na maximum. Také nadmořská výška kolem 2 000 – 2 500 m.n.m. závod rozhodně neulehčí.
 
Je potřeba na tyto překážkové závody nějaký speciální trénink? Přece jenom, je to úplně něco jiného než klasické běžecké závody.
Samozřejmě, že ano. Jednak je potřeba zaměřit se na opravdu terénní běh, běhání kopců, a to nahoru i dolů :-) Další důležitou částí je trénink síly, a to jednak síly rukou – úchopu a různých ručkování, a pak síly celkové, abyste byli schopni do kopců nejen běhat, ale také chodit se závažím. U „ručkovacích“ překážek využívám zkušeností a dovedností z lezení. U celkové síly zase jako když najdu léta strávená na lyžích. Jak říkám, ani při tréninku, ani při závodech se nenudíte :-)
 
Se sportem jdou bohužel i ruku v ruce různá zranění a namožení. Používáte v těchto případech nějaké speciální pomůcky?
Zatím mám velké štěstí, za celý život jsem vážnější zranění neměla. Ale letos jsem si vlastní hloupostí přivodila lehké natržení lýtka, které mě minimálně pocitově dost limitovalo. Závody mají být vyvrcholením radosti z pohybu u zdravého člověka. S tím se prostě bolest neslučuje. Úraz se mi stal ale poměrně krátce před MS v USA, takže jsem zkoušela všechno možné. V té chvíli jsem velmi ocenila jednak účinek tejpování a také kompresních podkolenek, které přeci jen fungují jako určitá podpora svalu.
 
Díky sportu určitě hodně cestujete. Používáte  při delších cestách také kompresní ponožky, jako prevenci proti žilní trombóze?
Na cesty podkolenky používám pravidelně. Jako alergik nemám tak dokonalý odvod lymfy a už od malička jsem v teple a při delších cestách měla problémy s natékáním nohou. V tomto směru jsou pro mě „kompresky“ neocenitelné. Samozřejmě pro ty, kteří mají navíc vyšší srážlivost krve a hrozí problémy s žilami a žilní trombózou, jsou také velmi cenným pomocníkem.
 
Jaké závody Vás v nejbližší době čekají?
Nejbližším by měl být zimní Ještěd Winter Sky Race na začátku prosince. A pak doufám v záplavy sněhu a lyžařské závody, které zřejmě proložím i nějakým zimním překážkovým závodem.
 
V závodech Spartan Race už jste dosáhla maxima, 2x mistryně světa a Evropy, což se ještě nikomu na světě nepovedlo. Jaké sportovní cíle máte na další následující roky? Chcete u těchto typů překážkových závodů zůstat?
Pokud zdraví dovolí a bude mě to stále bavit tak jako poslední dva roky, ještě bych si užila jeden závodní rok, kde bych nejspíš zařadila i nějaké závody za oceánem. Musím uznat, že tam jsou ještě na trochu jiné úrovni – a to hlavně co se týče mediálního pokrytí a sponzorského zájmu. S tím souvisí i úroveň konkurence. A zvažuji i to, že se začnu věnovat i metodickému vedení dalších nadšenců, které překážkové závody baví, a kteří by se chtěli posunout na vyšší úroveň.
U tohoto sportu mě baví, že pokud se mu věnujete, není z vás „jednoúčelový stroječek“, ale velmi souměrně rozvíjíte celé tělo, což se zpětně odráží v tom, že se vám v něm prostě příjemně žije. A věřte mi, je to dobrý pocit :-)
 
Moc děkujeme za rozhovor a přejeme Vám mnoho osobních i sportovních úspěchů.