1. Úvod
2. Blog
3. Rozhovor s paní Janou, která se již 19 let stará o svého inkontinentního syna

Do e-mailové schránky přišel dotaz k produktu. Paní Jana se nás zeptala, jaká je délka vložných plen TENA Comfort Plus. Poslala jsem jí správnou odpověď, a totiž že měří 64 cm a informaci jsem doplnila do textu u výrobku na webu i pro další zákazníky. Jenže paní Jana mi odepsala, že je to málo, že shání delší než ty 77 cm, které má doma. To mě zaujalo. Vzala jsem si pravítko a odměřila jsem si na stole 77 cm a představila jsem si, na co pomůcka musí asi sloužit, když je její délka krátká!

---

Dobrý den, paní Jano. Popište nám prosím, proč potřebujete inkontinenční pomůcky?
Dobrý den.  Děkuji za váš zájem. Již 19 let se starám o syna, kterému se ve 27 letech stal úraz mozku. Od té doby je ochrnutý, má postapatický i posttraumatický syndrom. Aby toho nebylo málo, má amnezii (ztrátu paměti), je agresivní a úplně bezmocný. Od té doby trpí močovou i fekální inkontinencí. Syn měl nedávno 46. narozeniny.

Vidím, že vám život připravil těžký osud. Jak to zvládáte?
Velmi těžko. Hlavní péči o něj zajišťoval můj manžel. Jenže ten před dvěma roky zemřel na rakovinu a nyní je péče na mně. Život nám to obrátilo naruby. Rodinný i osobní život dostal úplně jiný směr. Díky stresu jsem také těžce onemocněla. Léčím se se štítnou žlázou, prodělala jsem infarkty, mám cukrovku (5x denně si píchám inzulín, 3x denně antidiabetika), mám problémy se zrakem, sluchem a těžké pohybové potíže. Nyní mi pomáhá dcera. Ta je ale také nemocná.

Syn potřebuje nepřetržitou pomoc 24 hodin denně. Jelikož se jedná o těžký zdravotní stav, sociální služby mi nejsou schopné pomoci. Neexistuje žádný ústav, kde by ho přijali. Z každého mi odpověděli, že nemají kapacitu. Prozatím nikdo neví, jak s těmito těžkými případy zacházet - ani sociálky, ani ministerstvo.

Které inkontinenční pomůcky jste vyzkoušeli a jak Vám vyhovovaly?
Za ty roky jsem vyzkoušela snad úplně všechno. Osmnáct let jsem prala třikrát denně pleny látkové. Vkládali jsme až šest plen najednou, ale nyní v  66 letech při svých zdravotních problémech to již nezvládám. Nemám na to sílu. Vím, že by pro nás byly nejideálnější pomůckou plenkové kalhotky zalepovací. Jelikož ale syn trpí neklidem, do rána roztrhá lepítka i celou plenu a její obsah je potom v posteli. Používáme navlékací plenkové kalhotky. Podařilo se nám ho přesvědčit (namluvit mu), že se jedná o trenýrky. Jenže tato pomůcka není pro ležící pacienty a pro inkontinenci stolice příliš vhodná. Ke všemu jsou kalhotky v přední části vykrojené a u muže vše teče stranou. Savé jádro u žádného výrobku není tak veliké, jak bychom potřebovali, aby zadržela moč i stolici dospělého muže. Proto si vypomáhám vyztužením kalhotek vložnými plenami.

To musí být finančně velmi náročné...
To mi povídejte! Syn bere příspěvek na péči a já mám důchod. Z těchto prostředků nakupuji inkontinenční pomůcky za několik tisíc měsíčně, k tomu samozřejmě kosmetiku - čistící pěnu, krémy na opruzeniny, vlhčené ubrousky, papírové ubrousky nebo buničinu. Částka nám musí vystačit na bydlení, ošacení, stravu i léky, kterých máme oba velké množství. Mojí noční můrou jsou náhlé poruchy v bytě a nečekané doplatky. Zadarmo nám nikdo nic nedá. Sponzoři se neženou. Nikoho nezajímá, že je tato péče tak moc finančně náročná.

Inkontinenční pomůcky jsou na předpis. Jaké máte zkušenosti s nákupem na poukaz?
O co si u lékaře požádám, to nám předepíše. Musím pochválit naši praktickou lékařku, která se snaží poradit. Jiní odborníci jsou však zcela bez zájmu. Stejně jako příliš neznají význam pomůcek. Vše se řeší co nejlevněji, i když to není dostačující. Podle mého názoru se kvalita léčby a přístup k pacientům ve zdravotnictví hodně zhoršily, a to i přesto, že možnosti jsou.

Co by Vám pomohlo? Jaké přání máte?
Přání? Bohužel mám nesplnitelné. Aby byl syn zase zdravý, tak jako byl do svých 27 let, než se mu úraz stal. Jinak asi nepomůže nic. Mé okolí moc nechápe, že jsme se díky péči o syna museli vzdát běžného života, že odpočinek není možný, že jsme 19 let nebyli na dovolené, v divadle či kině, na obědě v restauraci nebo na návštěvě! Stačila minuta, která nám zničila život. Pomohlo by mi, kdybych cítila podporu státu.

Děkuji Vám za rozhovor, paní Jano a přeji Vám, aby se každý den ukázaly pozitivní chvilky ve Vašem náročném životě. Jste podle mého názoru velmi silná osobnost!

Přečíst další příběh o inkontinenci.